Sušičky vzduchu - tlakový rosný bod +15 °C

Co znamená rosný bod +15 °C a proč je důležitý

Tlakový rosný bod +15 °C je poměrně vysoká hodnota, která znamená, že stlačený vzduch je jen lehce vysušený – vodní pára v něm začne kondenzovat už při +15 °C. Pro srovnání, takový vzduch stále obsahuje značné množství vlhkosti; je to mnohem vlhčí vzduch než u standardní kondenzační sušičky (+3 °C). Tato kategorie rosného bodu je důležitá spíše z hlediska specifických, nenáročných aplikací nebo jako krajní mez, pokud není k dispozici efektivnější sušení. V praxi rosný bod +15 °C říká, že vzduch bude bez kondenzace fungovat jen v prostředí teplejším než 15 °C. Jakmile by ochladl na tuto teplotu nebo níže, začne voda v něm kondenzovat. Proč tedy někdy takový „vysoký“ rosný bod zvolit? Důvodem mohou být úspory nákladů – dosažení +15 °C nevyžaduje drahé zařízení, často stačí minimální úprava vzduchu. Někdy je vzduch s rosným bodem kolem +15 °C vedlejším produktem jiného procesu (např. částečného ochlazení) a pro daný účel to stačí. Obecně platí, že +15 °C je využitelné jen tam, kde máme garanci teplého okolí a kde menší příměs vlhkosti v tlakovém vzduchu nevadí.

#ShowMore#

Vhodné aplikace a použití v praxi

Takto „vlhký“ stlačený vzduch (rosný bod +15 °C) se uplatní v opravdu nenáročných aplikacích. Jednou z možností je situace, kdy kompresor sám o sobě zajistí částečné vysušení vzduchu – například pístový kompresor s dobře dimenzovaným chladičem a velkým vzdušníkem může po ochlazení na okolní teplotu mít tlakový rosný bod okolo +20 °C. Pokud je okolí kompresoru třeba +25 °C a vzduch se trošku dochladí cestou potrubím, může se srazit vlhkost a výsledný rosný bod klesne zhruba k +15 °C i bez speciální sušičky. V jednoduchých systémech – například domácí dílna, kde se stlačený vzduch používá jen na ofukování prachem a kompresor je v teplé garáži – je rosný bod +15 °C akceptovatelný. Vzduch se sice příliš neupravuje, ale pokud se hned spotřebuje v teple, kondenzát nestihne vzniknout v nářadí. Další uplatnění může být v letních sezónních provozech, kde se pracuje jen za teplého počasí (nad 15 °C). Například nafukování atrakcí, provoz pneumatických systémů u zavlažování apod. – tam může stačit, že ze vzduchu je odfiltrována kapalná voda a hrubé nečistoty, a samotný rosný bod zůstává vysoký, ale nevadí to, protože noční ochlazení pod tuto mez nenastane. Membránové sušičky při minimálním průtoku mohou také dodat vzduch s rosným bodem kolem +10 až +15 °C – to se využívá, když je třeba jen velmi malé sušení pro odstranění mlhy, ale není k dispozici elektřina či prostor pro větší sušičku. Například pro přístrojové vybavení v terénu (analytické přístroje, senzory) někdy stačí drobná membránová sušička, která sníží vlhkost, aby se nekondenzovala voda při mírném výkyvu teplot. Celkově lze říci, že rosný bod +15 °C se v průmyslové praxi příliš nepožaduje jako cílená hodnota, ale může nastat jako důsledek velmi jednoduchého nebo nouzového vysoušení. Využijete jej tehdy, pokud víte, že stlačený vzduch bude vždy v teple a drobný obsah vlhkosti nevadí zařízení.

Jaké typy sušiček dosahují rosného bodu +15 °C

Abychom získali tlakový rosný bod kolem +15 °C, často ani nepotřebujeme specializovanou sušičku. Jak už bylo zmíněno, samotný proces stlačování a chlazení vzduchu může snížit rosný bod vzduchu z úrovně okolní teploty (např. +30 °C v létě) o několik stupňů níže tím, že část vody kondenzuje ve vzdušníku a odvede se automatickým odvaděčem. Pokud to však nestačí, jsou k dispozici například cyklonové separátory a předchladiče – ty dokážou odloučit volnou vodu a tím snížit rosný bod třeba z +30 na +20 °C. Stále je to vysoko, ale lepší než nic. Pro dosažení +15 °C se obvykle nasazují membránové sušičky v konfiguraci s malým proplachem. Membránová sušička může fungovat bez přídavného odběru vzduchu (tedy bez sušení) – to máme rosný bod vstupní, nebo s minimálním proplachem (např. 10 % proudu), a tím sníží rosný bod třeba o 10–15 °C. Tak lze například z tlakového rosného bodu +30 °C vstupního vzduchu (což odpovídá velmi vlhkému vzduchu v létě) udělat zhruba +15 °C na výstupu. Membránová sušička je tedy jedním z praktických řešení, jak dosáhnout +15 °C v terénu nebo v malém měřítku. Samozřejmě i kondenzační sušička může být provozována tak, že dosahuje jen +10 až +15 °C (například pokud je hodně přetížená nad svůj jmenovitý průtok, rosný bod stoupne). Někdy se u starších nebo zjednodušených kondenzačních sušiček uvádí rosné body +10 °C, což je vlastně už poměrně vlhký vzduch – je to spíš známka slabého výkonu zařízení. Deliquescenční (chemické) sušičky mohou také udržovat rosný bod přibližně o několik stupňů pod teplotou vzduchu, takže v teplém prostředí kolem 25–30 °C by mohly výstup dostat na ~+15 °C. Nicméně, takové případy jsou speciální. Shrnutí: pro +15 °C obvykle stačí kombinace dobrého odlučování kondenzátu a případně membránové sušičky – není to nic, co by vyžadovalo velké investice. Pokud ale zjistíte, že potřebujete spolehlivější sušení, zvažte raději rovnou kondenzační sušičku na +3 °C nebo +5 °C, která pokryje i horší podmínky.

Výhody a nevýhody rosného bodu +15 °C

Výhody: Největší výhodou je, že dosažení rosného bodu +15 °C může být velmi levné nebo úplně zdarma. Často není potřeba žádné aktivní sušicí zařízení – postačí využít přirozené ochlazení a dobré odvodnění vzdušníku. Pokud se nasadí sušička, může to být nejjednodušší typ, například malá membránová patrona, která je levná a nevyžaduje údržbu. Vzduch s rosným bodem +15 °C má stále méně volné vody než zcela nasycený vzduch – v potrubí nebude téct voda proudem, jen může být vlhký. Pro nenáročné nástroje a činnosti to může stačit, takže neinvestujete zbytečně do dražší technologie, pokud ji nepotřebujete. Provozní náklady jsou minimální: žádný odběr elektřiny (pokud použijete jen pasivní způsob sušení) a minimální ztráta vzduchu (membrána s 10% proplachem je pořád úspornější než plná adsorpční sušička). Systém je také jednoduchý – méně komponent znamená méně potenciálních poruch. V prostředí, kde je stále teplo, se neprojeví žádný negativní efekt, takže proč komplikovat, pokud je to dostačující.

Nevýhody: Nevýhod je ovšem celá řada, protože rosný bod +15 °C je na hranici použitelnosti. Především, vzduch je stále dost vlhký – pokud se ochladí jen o trochu (pod +15 °C), okamžitě kondenzuje. To znamená, že systém nemá prakticky žádnou rezervu. Jakákoli změna podmínek (chladnější ráno, průvan studenějšího vzduchu, expanze vzduchu způsobující ochlazení) může vést ke vzniku vody v potrubí. To může způsobit korozi, zanesení přístrojů nebo jiné problémy, což je přesně to, čemu se sušením snažíme vyhnout. Proto použití +15 °C přichází v úvahu jen tam, kde si jsme jisti stabilně teplým prostředím. Další nevýhodou je, že takto vlhký vzduch nesplňuje žádné průmyslové normy pro kvalitu – i ta nejnižší třída 6 dle ISO 8573-1 vyžaduje tlakový rosný bod +10 °C, takže +15 °C je mimo klasifikaci. To v praxi znamená, že pro většinu seriózních aplikací by nebyl přijatelný kvůli rizikům. Například pneumatické systémy s elektronikou, lakování, potravinářství, zdravotnictví – tam všude by +15 °C bylo nepřípustně vysoké číslo a musel by se použít sušič s lepším výkonem. Lze říci, že +15 °C chrání jen částečně – eliminuje sice tekoucí kondenzát za běžných teplot, ale nezabrání zvýšené vlhkosti v samotném vzduchu. Ta může mít vliv například na kvalitu spalování (u vzduchu do hořáků), může podporovat korozi v případě smísení s olejovými aerosoly (vlhký vzduch + olej = agresivnější emulze) apod. Navíc pokud se stlačený vzduch s takto vysokým ros. bodem prudce rozpíná (např. v ofukovací pistoli), dochází k adiabatickému ochlazení a kondenzaci přímo v proudu vzduchu – takže obsluha může pozorovat „mlhu“ nebo kapky při foukání, což není žádoucí. Toto se u +3 °C nestane, ale u +15 °C klidně ano. Z těchto důvodů se rosný bod +15 °C využívá jen vyjímečně. Pokud zjistíte, že úplně bez sušičky to nejde (občas se kondenzát přeci jen objeví), je na místě pokročit k lepšímu sušení – třeba jednoduchou kondenzační sušičkou na +5 °C nebo +3 °C, která tyto potíže vyřeší. Shrnutí nevýhod: +15 °C je použitelných pouze v úzce vymezených podmínkách a nese riziko kondenzace při sebemenším poklesu teploty. Proto se volí spíše jako nouzové či provizorní řešení.

Prolinkování na další informace

Pokud uvažujete o tom, zda vám stačí takto vlhký vzduch, doporučujeme pro jistotu zvážit i sušení na nižší rosné body. Již rosný bod +5 °C nebo +3 °C výrazně zlepšuje situaci a tyto sušičky nejsou příliš nákladné. V případě, že řešíte kvalitu vzduchu systémově, může být vhodné podívat se i na vyšší třídy sušení (-25 °C, -40 °C) popsané v dalších článcích. V naší nabídce naleznete technologie pro všechny zmíněné rosné body, od jednoduchých separátorů po výkonné adsorpční sušičky. V sekci sušičky vzduchu se dozvíte více také o rozdílech mezi kondenzačními a membránovými sušičkami, které mohou být relevantní pro dosažení takto vysokého či naopak velmi nízkého rosného bodu. Pamatujte, že cílem je mít vzduch tak suchý, jak je třeba, ale ne zbytečně sušší – rosný bod +15 °C je krajně kompromisní a hodí se jen tam, kde opravdu víte, že to stačí.

Všechny sušičky stlačeného vzduchu a více informací o sušení vzduchu a o rosném bodě je v tomto článku z naší poradny: Měření teploty rosného bodu a Proč a jak sušit vzduch