Hlučnost kompresoru – pozor na značení Lwp a Lwa
Vzduchový kompresor je poměrně hlučný stroj, proto práce v jeho bezprostřední blízkosti může být více než nepříjemná. Každý výrobce sice u svých strojů uvádí číslo „ocejchované“ dB ve specifikaci, ale častý problém, se kterým se setkáváme je, že zákazník neví, o jaké měření se jedná. Aby pro vás výsledná „hlučnost“ nebyla nečekaným překvapením, rozhodli jsme se zpracovat tento článek, kde vám navíc poradíme, jak kompresor dodatečně odhlučnit.
Zvuk se může šířit v různém prostředí, nejen ve vzduchu. Šíří se v kapalinách, plynech a dokonce i v pevných látkách. U plynů a kapalin se jedná o podélné akustické vlnění, které je charakterizováno zhušťováním a zřeďováním prostředí ve kterém se šíří. Akustické vlnění postupuje od zdroje zvuku ve vlnoplochách. Čím dál od zdroje intenzitu zvuku měříme, tím nižší je. A nyní ke kompresorům. Jejich výrobci jsou si vědomi toho, že obsluha nikdy není přímo u stroje a pravděpodobně pracuje několik metrů opodál. Proč tedy měřit intenzitu zvuku přímo u agregátu? A tady nastává ta potíž, která může zákazníka při pročítání specifikace zmást…
Ale pěkně popořadě! Je zapotřebí zmínit, že decibely (dB) se nevyjadřuje hlučnost. Hlučnost jako veličina totiž neexistuje.
Hladinou akustického tlaku (Lp) (Lwp)
Hladina akustického tlaku je měřítkem zvukové energie vyzařované ze zdroje hluku a vyjadřuje se v decibelech či dBA. Pokud se uvádí tato hodnota, musí být vždy uvedena i vzdálenost měření od stroje. Tento tlak totiž se vzdáleností slábne. Nejčastěji měření bývá prováděno 4m od stroje a pokud zákazník nezná souvislosti, může si myslet, že jde o hlučnost (která jako veličina neexistuje, jak už jsme si řekli) a kompresor je vlastně docela tichý. Během zmíněných čtyř metrů však hladina akustického tlaku částečně zeslábla, a proto je údaj menší…
Hladinou akustického výkonu (Lw) (Lwa)
Hladina akustického výkonu je stejnou veličinou jako předchozí, ale měří se v předem definovaných podmínkách. Hladina akustického výkonu nezávisí ani na umístění zařízení ani na vzdálenosti od bodu měření. Jednotkou jsou opět dB. Tato hodnota se vždy nachází například na štítku kompresorů ABAC.
Podle směrnice 2000/14ES musí být tato hodnota uvedena na prohlášení o shodě. Měření se provádí dle ISO 3744 nebo ISO 2151 a může mít odchylku ±2,5 dB.
Jak může vypadat výsledek u pístových a šroubových kompresorů?
|
U menšího dílenského pístového stroje například: Lwp = 70 až 75 dB(A) Lwa = 90 až 95 dB(A) U většího šroubového kompresoru s krytem přibližně takto: Lwp = 59 až 70 dB(A) Lwa = 79 až 90 dB(A) |
 |
 |
*Kompresor poháněný pomocí klínového řemenu je vždy hlučnější než stroj s přímým pohonem. Hluk vytváří jak sání vzduchu přes sací filtr, tak pohyb pístu či svištění klínového řemenu. Některé části jako kryty nebo mříže řemenice drnčí a potichu nejsou ani ventily.
Jaké jsou možnosti dodatečného odhlučnění kompresoru? Existují především dvě varianty – konstrukční úpravy (nižší otáčky motoru, použití dvou menších pístů místo jednoho, papírový sací filtr, který umožňuje lepší proudění vzduchu) a dodatečná montáž originálního krytu přímo dle modelu kompresoru. Někteří výrobci, jako je třeba italský ABAC tyto možnosti nabízí a poradit se o nich můžete s námi.
Šikovný člověk ale může využít i vlastních tvůrčích schopností a o odhlučnění se postarat. Výroba takového krytu se hodí hlavně pro větší stroje. Jako izolační materiál mohou být použity akustické pěnové panely, ale pozor, nesmí být moc blízko agregátu, aby nedošlo k přehřívání či vznícení. Rezerva několika desítek centimetrů by měla být samozřejmostí stejně jako dobře vyřešená ventilace. Vzduch uvnitř krytu musí cirkulovat – na jedné straně by měl být umístěn dostatečně výkonný větrák, na straně druhé nebo nejlépe v horní části roura či síť pro odvod vzduchu. Jednou z nevýhod originálních krytů může být totiž jejich cena.
